Česká plynárenská unie / Zemní plyn / Životní prostředí

Životní prostředí

Zemní plyn je palivo, jehož využívání může podstatnou měrou pozitivně ovlivnit životní prostředí. Zkušenosti ze západoevropských měst, kde zemní plyn a nízkosirná kapalná paliva prakticky eliminovaly uhlí
z vytápění domácností, jsou nezpochybnitelné. Pověstný londýnský smog, který byl způsoben právě spalováním zejména sirnatého uhlí, je v západo- evropských městech již minulostí.

Vysoký podíl zejména hnědého uhlí v energetické bilanci neznamená jen emise oxidů síry, dusíku a uhlíku, popílku s obsahem těžkých kovů a uhlovodíků, ale také zásahy do krajiny při těžbě uhlí, znečištění při jeho úpravě a dopravě a v neposlední řadě také problémy při skladování a manipulaci s popelem.

Člověk pro svůj život potřebuje energetické zdroje – bez využívání umělého světla a tepla si dnes těžko dovedeme představit život na Zemi. Tzv. obnovitelné zdroje ale stačí k pokrytí jen nepatrné části energetické potřeby a tak člověk musí využívat fosilní zdroje energie. V jeho vlastním zájmu však je, aby preferoval takové fosilní zdroje, jejichž využívání v co nejmenší míře negativně ovlivňuje životní prostředí.

Z hlediska ochrany životního prostředí má zemní plyn ve srovnání s ostatními fosilními palivy a energiemi řadu výhod:

  • výstavba plynovodů a ostatních zařízení je spojena s minimálním záborem půdy, která se ve většině případů vrací původnímu účelu
  • plynovody jsou uloženy v zemi, takže nikterak nenarušují tvář krajiny

Hlavní ekologické výhody zemního plynu se ale projevují až při jeho využívání u odběratelů. Spalováním zemního plynu vzniká ve srovnání s pevnými a kapalnými palivy daleko méně škodlivin – prach a oxid siřičitý (SO2) jsou ve spalinách obsaženy v zanedbatelných množstvích a také emise oxidu uhelnatého (CO) a uhlovodíků jsou ve srovnání s ostatními palivy výrazně nižší.

 

Emise prachu, SO2, CO a uhlovodíků

  hnědé uhlí koks topný olej zemní plyn
popílek (mg/MJ) 608,4 309,2 50,4 0,6
SO2 (mg/MJ) 1129,4 398,9 426,7 0,3
CO (mg/MJ) 3146,9 1717,6 13,9 9,4
uhlovodíky (mg/MJ) 699,3 381,7 9,7 3,8

Jediným problémem spalování zemního plynu je vznik oxidů dusíku (NOx). Směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vzniká při spalování každého paliva v případě, že pro spalování je využíván vzduch. Zemní plyn má ale ve srovnání s pevnými a kapalnými palivy jednu výhodu – neobsahuje žádné dusíkaté látky, takže oxidy dusíku mohou vznikat právě jen ze vzdušného dusíku. Jejich tvorba je závislá na teplotě spalování – čím je teplota vyšší, tím je vyšší i tvorba NOx. Výrobci plynových spotřebičů věnují omezování vzniku NOx velkou pozornost. Konstrukčními úpravami hořáků a spalovacích komor spotřebičů se podařilo snížit emise NOx až na 10 % původních hodnot.

Porovnání emisí NOx při použití různých paliv

složka hnědé uhlí koks topný olej zemní plyn
NOx (mg/MJ) 209,8 57,3 236,4 47,2

Zemní plyn je jako každé uhlíkaté palivo také zdrojem oxidu uhličitého (CO2), který je klimatologickými průzkumy označován za látku, která významnou měrou přispívá ke vzniku tzv. skleníkového efektu. Nebezpečí pozvolného oteplování jsou si dnes vědomy i vlády jednotlivých států. O tom svědčí např. závěry konference v Kyotu. Ve srovnání s ostatními palivy zemní plyn opět nemá konkurenci – na uvolněnou jednotku tepla vzniká při spalování zemního plynu

  • o 40 – 50 % méně CO2 ve srovnání s pevnými palivy
  • o 30 – 35 % méně CO2 ve srovnání s kapalnými palivy

 

Porovnání emisí CO2 z různých paliv

složka hnědé uhlí koks topný olej zemní plyn
CO2 (g/MJ) 111 92 75 56