Zemní plyn pro ČR - stáhněte si.
Před více než 160 lety se začala psát bohatá historie českého plynárenství. Zpočátku byl odběratelům dodáván svítiplyn vyráběný z uhlí karbonizací, který byl od padesátých let tohoto století postupně nahrazován svítiplynem vyráběným zplynováním uhlí nebo štěpením uhlovodíků. Po zprovoznění Tranzitního plynovodu začal postupný převod všech odběratelů na zemní plyn. Výroba svítiplynu byla ukončena v průběhu roku 1996. Od toho roku je odběratelům v České republice dodáván pouze zemní plyn.
Proč zemní plyn ?
Česká republika patří díky struktuře využívaných primárních energetických zdrojů mezi největší znečišťovatele vzduchu v Evropě. Za hlavní příčinu tohoto nepříznivého stavu lze považovat využívání uhlí, které se i přes pokles v minulých letech podílí stále více než z 50 % na energetické spotřebě.
Struktura spotřeby primárních energetických zdrojů (%)
| Svět | Západní Evropa | Česká republika | |
| tuhá paliva | 28,5 | 20,5 | 53,9 |
| kapalná paliva | 38 | 41 | 18,9 |
| zemní plyn | 25,5 | 22 | 19,7 |
| ostatní | 8 | 16,5 | 7,5 |
Zemní plyn má ve srovnání s ostatními palivy a energiemi řadu specifických výhod:
- zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez nákladných úprav a energetických přeměn, se kterými jsou spojené určité ztráty, dovést přímo až ke spotřebiteli
- dopravní a distribuční systém zemního plynu je nezávislý na klimatických podmínkách a na veřejných komunikacích
- zemní plyn je k dispozici odběratelům bez omezení 24 hodin denně a 365 dní v roce
- odběratel nemusí budovat zařízení pro skladování paliva jako v případě pevných nebo kapalných paliv
- plynové spotřebiče lze snadno ovládat a regulovat
Složení zemního plynu
Zemní plyn je směs plynných uhlovodíků a nehořlavých složek (zejména dusíku a oxidu uhličitého). Jeho charakteristickým znakem je vysoký obsah metanu. Zemní plyny typu H, které jsou využívány ve většině evropských zemích vč. České republiky, obsahují zpravidla více než 90 procent metanu a méně než 5 procent nehořlavých látek.
Složení zemních plynů
| metan | ost. uhlovodíky | nehořlavé složky | |
| ČR | 96,5 | 2,6 | 0,9 |
| Rusko | 98,4 | 0,8 | 0,8 |
| Norsko | 93 | 4,9 | 2,1 |
Pro správný provoz plynových spotřebičů je nutné zajistit určité složení spalovaného plynu. Plyny z různých zdrojů mají samozřejmě různá složení. Odběratelé ale nemusí mít žádné obavy z toho, že by případné změny ve složení plynu mohly negativně ovlivnit průběh spalování plynu nebo bezpečnost provozu spotřebiče. Pokud je plynový spotřebič v dobrém technickém stavu a správně seřízený, pak případné změny ve složení paliva v určitém intervalu (do kterého se spolehlivě vejdou všechny zemní plyny dodávané do vnitrostátní sítě) se nikterak neprojeví na provozu spotřebiče ani na dokonalosti spalování.
Kolik energie se skrývá v zemním plynu ?
Tuto otázku si jistě pokládají v řadě domácností, ve kterých uvažují o náhradě paliv dosud používaných pro přípravu teplé vody a vytápění zemním plynem. Zemní plyn patří mezi paliva s vysokou výhřevností. Díky vyšší účinnosti plynových spotřebičů ve srovnání se spotřebiči na pevná a kapalná paliva se výhodnost zemního plynu projevuje ještě více – 1 kubický metr zemního plynu (tj. 10,5 kWh) plně nahradí ve vytápění např. 3 kg hnědého uhlí.
| v 1 m3 zemního plynu je v přepočtu na výhřevnost energeticky obsaženo | při vytápění (tzn. při zahrnutí účinnosti spotřebičů) odpovídá 1 m3 zemního plynu spotřebě |
| 1,26 kg koksu | 1,66 kg koksu |
| 1,95 kg hnědého uhlí | 2,93 kg hnědého uhlí |
| 0,8 kg topného oleje | 0,82 kg topného oleje |
| 0,73 kg propanu | 0,73 kg propanu |
| 0,034 GJ tepla ze zdroje CZT | 0,031 GJ tepla ze zdroje CZT |
| 9,42 kWh elektřiny | 8,65 kWh elektřiny |
V roce 2001 došlo v České republice k zásadní změně v účtování zemního plynu. Jeho dodávky již nejsou účtovány za krychlový metr, ale za 1 kWh. Objem zemního plynu odpovídající 1 kWh (1 m3 zemního plynu o spalném teple 37,8 MJ/m3 je přibližně 10,5 kWh) je postačující např. na:
- ujetí 1,35 km automobilem, který má spotřebu 7 m3/100 km
- ohřátí 9 litrů vody teplé 15 oC k varu
- vyvaření 1,25 litru vroucí vody
Je zemního plynu dostatek?
Plynárenství se celosvětově orientuje převážně na využívání zemního plynu. V této souvislosti každému jistě přijde na mysl otázka, zda je zemního plynu dostatek. Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na cca 400 bilionů m3. Toto množství by při současné spotřebě vystačilo přibližně na 190 let. Prokázané zásoby zemního plynu (tj. zásoby v současné době hospodárně těžitelné) neustále stoupají (ve srovnání s rokem 1990 byly prokázané zásoby v roce 2000 více než 17 % vyšší) a při současné úrovni těžby jsou postačující téměř na 70 let (tj. zhruba o 25 let více než u ropy). Pro Evropu je důležité, že přes 70 % prokázaných světových zásob zemního plynu se nachází na území Evropy nebo v jejím dosahu.
